Krize

Menší ...(větší) Umělecká krize, nevím, kdy sem něco přidám. V současné době se utápím v naprosté bezmoci...

Ale jakmile si odpočinu, naberu sil a můzu, zveřejním zde upravenou verzi Kočičího Prince...- tradičně se mi tam něco nelíbí :D

Zatím nashledanou..:)

Rozplánování - Detesive

Se vší zoufalostí, kdy si už vážně nevím rady, jsem se rozhodla psát Detesive po kouscích, tedy po příbězích různých charakterů, rozdělených do vlastních příběhů...
Mezi takové chystané příběhy patří například známá dvojice Jack McConelli a Alexandra Starvanová v připravovaném mini příběhu Black Dirty Wolfs nebo ještě známější dvojice Thomas Hastings a Mitsako Yawahari v Tears of Jamaichi
 Pevně doufám, že se mi podaří finální zakončení podat jako knížku v níž se soustředí všechny postavy, což bude doufám, první společný díl ságy o Detesive, která poté skončí po třech dílech.

Toto je snad doufám moje poslední rozhodnutí :D

Buďte trpělivý :)

Král Šarlatových Růží...

Jako had, bídně se plazíš.
Svou hrůzu neztratíš a před nikým se neschováš!
Každý kdo tě spatří, ve strachu od tebe utíká.
Sobeckým a špatným jsi vždycky byl.
 Jako krev krajinou jsi protékal a svým jedovatým dechem kletby rozséval.
Kým jsi?
Čím jsi byl?
Špatným králem nebo pouhou obětí?
 Nebyl jsi odpudivý dříve.
Znals slova lásky a cti.
Dnes však, jako obloha zamračená vězíš nad městy.
Jako zlý duch, co spát nechce.
Bez špetky soucitu, roztříštil si stříbrné klece.
Měl jsi bílou duši, nebo černou byla stále?
Bez špetky soucitu, jsi totiž zavraždil nám skutečného krále.
Možná jsi chtěl jen trošku úsměvů a slz lítosti...
 Kdo by však litoval?
Když ty jsi odmítavě sliboval.
Lásku, cit a vlídná slova.
Odbýval jsi nás, jako rozdivočená voda.
Tvá krev, jedovatou jest, rozlila se do duší.
Zamořils je všechny do jedné.

Jako had, bídně se plazíš.
Svou hrůzu neztratíš a před nikým se neschováš.
Každý kdo tě spatří, ve strachu od tebe utíká.
Sobeckým a špatným jsi vždycky byl.
Jako krev krajinou jsi protékal a svým jedovatým dechem kletby rozséval.
Kým jsi?
Čím jsi byl?
Špatným králem nebo pouhou obětí?
Příběhy sis psával a vlastní duši jsi zaprodal.
Zlem a příšerou jsi často nazýván.
Duchem, co spát nechce.
Zlým bojovníkem, co lhaní nezalekne se.
Popraven budeš, ty šarlatová růže.
Až objevíme tvé skrýše, konec trnům bude.
Znals slova lásky a cti.

Teď neznáš ani špetku soucitu.

Kočičí Princ - Eternal Fire 2

Mohutný výbuch je všechny odhodil do dálky.
Dopadli na prašnou cestu u bočního vchodu univerzity a ještě chvíli se kutáleli po nepatrně strmé cestě dál ke vzdáleným rybářským domkům seskupeným blízko jednoho břehu třpytícího se moře. Za nimi je následovaly kusy nábytku a střepy roztříštěných oken. Chvíli trvalo, než zase nabyli plného vědomí, Sir Pierre hlasitě vykašlával prach, který se mu nepříjemně vtíral do krku.
  Mistr Sirithos vyčerpaně oddechoval a stěží se zvedal, aby si otřel bílým šátkem na hlavě krvácející ranku a zároveň pomohl vyděšené Ofelii na nohy.
,, Jsme pořád moc blízko ohně." Zamumlal neurčitě s pohledem zapíchnutým na tu katastrofu: ,, Ví někdo kde je slečna Forgová?" Odpovědí mu bylo hluboké ticho, dokonce i Sir Pierre se s výmluvným lítostivým výrazem odvracel. Jenže po chvíli k nim dolehlo tiché kuckání a v dálce se pod kusem dřevěných dveří něco pohnulo.
,, MADEMOISELLE!!" Vyhrkl hned Sir Pierre a neváhal, nehleděl na vzdálené prskající jiskry a na žhavý povrch dveří. S naléhavostí je nadzvedl a rychle vytáhl vyčerpané znavené a pošramocené tělo oddechující Velmistryně Forgové.
,, Je v pořádku?!" Zajímala se hned Ofelie a každou chvíli očima těkala k přibližujícím se plamenům.
,, Mhh...M-Musíme odtud." Ozvala se tichým hláskem hraběnka v náručí Pierra, sevřela límec jeho kabátu a pak ukázala kamsi k malým dřevěným člunům.
,, Ale co ostatní?!" Obrátil se na ně prudce Mistr Sirithos: ,, Nemůžeme je jen tak nechat na pospas zhoubě!"
,, Nebojte se...Sire.." Zakašlala slečna Forgová a sápala se zpátky na svoje třesoucí se nohy.
  ,, Studenti jsou v bezpečí a tady naše kouzla nic nezmůžou, snad tomu i měšťané uprchli" odmlčela se, aby si znovu odkašlala: ,, Ta magie je silnější, odolá účinkům skleněnek a je naprosto nekontrolovatelná!! Musí to být někdo, z vyšší vrstvy! Pokud to kouzlo neposlal z dálky, což je dle novodobých teorií zcela nemožné! Musí být někde v blízkosti téhle pohromy!" Zachrchlala a kulhavým krokem za podpory Sira Pierra se vydala k prázdným člunům u malého dřevěného mola. Ještě se však ohlédla zdrceně přes rameno, pohledem pobízejíc neochotně se tvářícího Sir Sirithose. Dlouho váhal, než se podíval vedle sebe na vyděšenou Ofelii...v jeho zraku se zaleskla snad starost?
  ,, Pojď děvče, městu už není pomoci. Jakmile plamen dosáhne továren, je konec..." Řekl si spíš tiše pro sebe a se zahloubaným pohledem ji rychle odváděl pryč k malým člunům.
  Za nimi se ozývaly další hrozivé výbuchy a do vzduchu vyšlehlo pár dalších ohnivých bublin, všude se linul odporný kouřový smrad a saze poletovaly vzduchem, k tomu všemu zářijové slunce nemilosrdně prahlo.


,, Stejně jako jim, se mi nelíbí, s jakým vystoupením jste navštívil město." Odpověděl na jeho otázku nahněvaně známý černovlasý hrabě ve fraku s cylindrem, dlaní v bílých rukavicích obepínající svou dřevěnou lesklou holi.
,, Jste mi jen překážkou...pane.." Zahřměl tichý krákoravý hlas zpod masky s dlouhým nosem. ,, A proto tedy není na vybranou...Musím vás pohřbít spolu s tímhle městem!" Zasyčel vztekle a chystal se na tvrdý a přímý útok, bez jakéhokoliv varování.
  Plameny ze špiček dlouhých prstů vyšlehly jako cukající se hadi a se silným závanem vichru vylétly vstříc kamenně stojícímu hraběti, který se netvářil nikterak překvapeně.
  Útočník jeho klid nebral v potaz, zlomyslně se ušklíbal a nejspíš pociťoval obrovské potěšení z jeho troufalosti ba dokonce jeho hlouposti.
  Čekal cokoli; chabou snahu o útěk, nějaký úskok stranou před nevyhnutelným zásahem...ale tahle podivná scénka ho v poslední chvíli naprosto přimrazila k zemi. Jenom sebou trhnul a obočí mu pod maskou nervózně zaškubalo.
  Kočky hlasitě kvíleli a svým podivným nepříjemným jekotem odháněly plameny zpátky ke svému majiteli. Hrabě se jen tiše usmíval a bedlivě tuto záhadnou scénu sledoval, zatímco rukou šátral ve vnitřní straně fraku ve snaze najít malou kapsičku.

,, Není to zvláštní? Jak tato roztomilá zvířátka bojují o svůj život i o život ostatních? Vaše moc je sice silná, ohnivá vráno..." Promluvil tiše a v rukou pomalu svíral jakousi kulatou lesknoucí se věc.
  ,, Ale vaše magie je příliš troufalá a nespoutaná...neodolá žádnému řádu, proto jak vím, vaše tělo zraňuje..." Jeho slova se nad protivníkovou hlavou vznášela jako dráždivý štiplavý opar. Ucouvnul - skoro proti své vůli - a znovu jej probodl uhrančivýma očima.
,, Ve světě magie existují pravidla, která se nesmí překročit. Copak jste pane? Esoeumus?!" Vyštěkl s posměchem a pomalu rozevíral prsty: ,, Býti tak zoufalí, bych nepřál nikomu...pane. Nebo vám ten čistý proud magie něco přináší? Dle vaší jedné paže soudím, že vám příliš užitku nepřinesla."
  Bedlivě si jej prohlédl a musel se do široka pousmát, když si povšimnul jak sebou zamaskovaný šlechtic nepříjemně škubnul.
 Pod maskou se ozvalo naštvané zavrčení a pláštík zakrývající polovinu jeho těla se stydlivě zavlnil, jakoby nechtěl ukázat hrůzostrašný pahýl, obalený v bělostném rukávu krajkované bílé košile.
,, Vím, že jste oheň vyslal k továrně, což je dozajista konec tohoto města. Ale vašim trikům zde bude alespoň z části konec také!" Havran se musel potlačován nutkavou zvědavostí o pár kroků přiblížit a pohlédnout, co to svírá v rukou: Byla to malá skleněná průhledná kulička, v níž nic nezářilo.
 Jen tiše vibrovala v rukou hraběte a podivnou silou odháněla kočky stranou, aby začala pohlcovat plameny do svého nitra.
V dálce se objevil mohutný výbuch a celé město zachvátili plameny, veškerý hluk, který přicházel z přehřátých továren zmizel a zbyl jen prach a kouř. Ofelie jen matně vnímala obrysy rozbořených alabastrových hradeb obepínajících miniaturní Rossesii.
  Otřela si s potlačováním slz špínu z očí a tváří, aby zahlédla v dálce pod temnými bouřkovými mraky, které rázem po výbuchu připluly ze západu, obrovský stín nějakého okřídleného černého ptáka.
,, Co to..?!" Překvapeně vyjekla a musela si přisednout blíže k přídi člunu, nevšímala si otázek Sira Pierra a Mistra Sirithose; kam že to vlastně hledí.
  Zamračila se a svou pozornost byla nucena obrátit ke vzdálenému kvílení utíkajících různobarevných koček. Svého černého mohutného kocoura v tom chlupatém davu však nezahlédla...




- TO BE CONTINUED....

Inku no shizuki fushi - Nesmrtelnost v kapkách inkoustu

Inku no shizuki fushi - Film na námět krátkého příběhu

Tento projekt je výhradně pro mou cosplay skupinu BakomandoTeam, která se už odhodlala na příští rok zařídit nějaký vlastní film a stvoření onoho příběhu připadlo na mě. Nechci, abyste tento příběh vnímali jako nějaké Anime...protože i přes japonský název a pár jmen, to k Japonským Anime má docela daleko.
Příběh pojednává o věčném souboji se smrtí, kterou svádí mladý Baron Elerias Armander, jehož jedinou životní zábavou je vymýšlet pro zábavu příběhy, v nichž figuruje on a jeho přátelé. Netuší však, že jednou se mu toto stane prokletím. K vášnivému spisovatelství totiž přidává i časté návštěvy divokých večírků smetánky a dojde tak daleko, že si znepřátelí jednoho velmožného politika Lorda Lanea De Gris, který mu dá co proto...hodí mu k nohám rukavici a nezbývá nic jiného, než se utkat v boji, který je Eleriasovi osudným. Umírající v náručí svého přítele Rafaela Daimona, uzavře sobecky dohodu s ďáblem...Ugirimonem, který mu nabídne věčný život, který si utvoří a určí on sám. S jedinou podmínkou, konec nesmí nikdy změnit a musí se smířit, že na každém konci zemře opět v souboji s Laneaem De Gris, nicméně, aby se nový příběh " nahrál", musí jej ukončit v předvečer onoho osudného souboje. S touto úsměvnou podmínkou Elerias souhlasí a jeho nový život se okamžitě rozjede. Žije spokojeně, tak jak si představoval, ale nebyl by to ďábel, kdyby za to nic nechtěl. Celou dobu mu totiž jde o Eleriasovu duši a tak se snaží podmínky všelijak měnit, jednou z nich je, že do příběhu nijak výrazně nesmí zatáhnout své přátele, nedej bože, aby zemřeli a už vůbec se příběh nesmí opakovat se stejným scénářem. Hlavní postavou musí být pouze Elerias a musí se chovat čistě sobecky, jinak jeho duše propadne peklu...o což se Ugirimono velice snaží. Ovlivňuje jeho nejbližší a zároveň se snaží, aby Elerias působil na ostatní jako smyslu zbavený...Ugirimona totiž při soukromém rozhovoru vidí jen Elerias...

Jak tenhle spletený příběh dopadne? Zachrání své nejbližší přátele a příbuzné? Nebo skončí sobcem až do konce jeho mnohonásobného života?

Pravdivá lež - Dějství první

Scéna 1

(vystoupí Lucian a Estele)

Lucian: Estele! Estele! (volá)

Objeví se Estele

Estele: Ano můj pane?

Lucian: Noci mne zle sužují, nemohu spát, nemohu jíst. Studená voda polila mou hlavu, nevolnost mě skličuje. Mám tušení, jako zlá věštba nade mnou vězí.

Na! Estele! Doruč tento dopis do sídla mého přítele, Phillippa!

Estele: Vyplním vaše přání, pane, avšak otázka mi má ústa zavřená nenechá. Proč tak bázlivě se třesete? Jaká zlé tušení vás souží?

Lucian: Obávám se, že naše přátelství brzy zničeno jest!

Estele: Mluvíte zmateně! Oč běží, pane?! Starosti mi děláte! Krůpěje potu mi na čelo vháníte!

Lucian: To vláda mého otce zapříčinila! Zloba ze všech koutů hrne se! Plameny hněvu sebou přinese! Zrazen přáteli a svou rodinou stanu se!

Estele: Vás v noci musel napadnout černý mrak! Taková hrůza! Taková nebezpečná domněnka!

Lucian: (stranou) - Domněnka? Hrůza? Pravdou to jest, zlé tušení se stává skutečností, neb jinak šílencem nazván mohu býti.

Estele: Pane! Někdo přichází! Hlavu vzhůru! Váš dopis doručím bez zpoždění, teď honem honem na nohy!

(Lucian se vzpamatuje, Estele kvapem odchází. Vystoupí královna, služebnictvo a Vévoda Danton)

Královna: Jak nádherný den se venku usmívá! A moje dcera steskem je zklíčená! Jak pak, Luciane?!

Lucian: Já celou noc a den přemítal jsem, bez nápadu na psaní skoro umíral jsem! Jsem v pořádku, matko, není třeba zlatiti zlato!

Královna: Kdys Luciane přestaneš matce svým zjevem lhát! Svou skutečnost není třeba skrývat! Dantone, řekni něco!

Danton: Jsem jen pokorným služebníkem. (stranou) - Nechť Lucian je tím kým chce! Mojí starosti to nepřísluší!

Královna: Nic z vaší strany? V tom případě bez hany, já říkám ti Luciane, knih zanech a venku se na koni projeď! Snad v dívčím šatu sebe někdy zanech!

(Lucian odchází)

Královna: Vdát se, by se měla! Služebnictvo!

(přistoupí služebnictvo)

Královna: Bál připravte, dívčí háv ten nejkrásnější ušijte, Luciana provdáme a na fantazii rázem zapomene!

Dantone? Svou přítelkyni honem zavolejte! Ať štěstí do Lucianovy duše přivolá, než hloupost mou dceru udolá! S dívkou popovídat by si měla! Na klukoviny by zapomněla!

Danton: Jak si přejete královno

(Danton odejde. Vystoupí princezna Isabelle)

Isabella: Jak se daří matko?

Královna: Dobře, dcero! Ale Lucian mi hlavu motá! Svou neposedností a svéhlavostí mé srdce kvůli němu puká! Neposlušné dítko! Malé ptáče z hnízda ještě nevyletělo!

Isabella: Ach! Sestřička moje malá! Nástupnictví na trůn míti měla, svou klukovinu však neodstranila! Provdáme ji matko! Bez odkladů, politiků všude bohatých dost!

Královna: Lord Mentanor dobrým adeptem, dnes na plese s Lucianem za ruku na parketě provedou se!

(Odejdou všichni)





 

- TO BE CONTINUED...

 

Pravdivá lež - Obsah

Asi divadelní hra, daloby se říci....ale já to beru jen jako směsici textů u různých postav...

Lucian Ellery - Sfinxký následovník

Petera Ellery - Královna a Lucianova matka

Isabelle Ellery - Sestra Luciana Elleryho

Delaney Ellery - Otec Luciana Elleryho a Isabelle, manžel královny

Phillipe Latony - vládce Křišťálu, snoubenec Luciana

Susane Talanel - Princezna z Onyxis, Lucianova přítelkyně z dětství

Avery Ravanel - Lucianova pravá ruka

Daven Hunter - Lucianův pokrevní bratr

Estale - služka a důvěrný rádce Lucianův

Vévoda Danton - přítel Lucianův

Lord Mentanor - Strýc Phillipe Latonyho, ostrý kritik Lucianových děl



Caddy Latony - Phillippova sestra, vypovězená princezna

Isidora Latony - Phillippova matka

Ithakos - zvěd Phillippovy matky

Potulní žoldáci, ztracený bard, služebnictvo, hudebníci, stráže a politici

Odehrává se ve Sfinxkém království